Proč?...
Proč v mých očích objevil se hořký pláč...
Tvá ústa děkují mi, ale nevím zač..
Tvé ruce hladí moji uplakanou tvář, má ústa šeptají- Proč a nač?
Proč děkuješ mi za mé činy, vždyť vězí v nich i kousek viny...
Proč děkuješ mi za mé telo, vždyť ono to tvé strašne chtělo...
Proč děkuješ mi, že tohle všechno jsem ti dala, vždyť já tě přeci strašne milovala...
Říkáš, že jsi šťastný, že mě máš, že pro mě rád všechno uděláš.
Tak tiše poslouchej a až bude klid, uslyšíš, jak mi srdce pro tebe bude bít...